Červená čočka po bulharsku

Po dlouhé době jsem vařila červenou čočku. Nechala jsem se inspirovat receptem na obale, ať to není jen čočka se zeleninou.

A Klárka vařila taky. Tady je seznam ingrediencí:
- dvě brambory, trochu naklíčené, hodně od hlíny
- rajče celé, umyté
- paprika zelená, nevydlabaná
- čočka
- hodně drceného kmínu
- grilovací česnekové koření (hodně čpělo, málem se přiotrávila výpary)
- cibule oloupaná, nakrájená na půlměsíčky
- česnek, neloupaný, část stroužků pěkně zetlelých
- trocha sušené bazalky.

Postup: Čočku nasypeme do mísy a hledáme, co se tam ještě dá přidat. Tam je brambora, pekně špinavá, hodíme ji tam. Jůůůů, mamka umyla rajčata. Šup tam s jedním. A tady na prkýnku mamka krájí cibuli. Kousek jí zabavím, ať to mám dobré. A zbyla jedna paprika. Teď to chce okořenit. Toto koření se mi líbí, toto má pěknou krabičku. Posypu to (pozn.: Klárka sype přes víčko, takže jen tak jako). Co se to dějě? Mamííí, proč mi to sypeš pryč? "Klárko, já si odsypu trochu čočky do mojeho hrnce." Hm, klidně si odsyp, ale musíš si vybrat ty klíčky z brambor, které se mi do toho odlámaly. No a když je ta čočka dále nepoužitelná, okořeníme to společně: kmín a grilovací koření je tak akorát. No a ať to voní, dáme ještě bazalku. Chtělo by to ještě něco. Tam v té velké plechovce je kromě brambor ještě něco. Česnek tomu říkají. Mamííí, oloupat. No a teď to chce pořádně zamíchat. Mamííí, to nejde. Dáme do velkého hrnce a už to půjde.

Pozn.: na mléko nedošlo, to mamka ubránila :-)
No a teď verze pro dospěláky:
- brambory, umyté, nakrájené na kostičky
- rajče umyté, nakrájené na kostičky
- paprika vydlabaná, umytá a nakrájená na kostičky
- cibule oloupaná, nakrájená na drobno
Vše dát do hrnce s olejem a chvíli dusit. Pak přidat čočku, bazalku, trochu podlít vodou a vařit 10 minut. Pak přidat mouku rošlehanou v mléce a vařit dalších 5 minut. Osolit, případně jinak dochutit. Originál receptu nedává brambory, ale jako přílohu doporučuje karbenátky. Možná někdy i na toto dojde, ale to až bude Klárka více trpělivá a nebude křičet "mňam mňam" (přeložím: Máme děsný hlad.)

Klárka objevila, co je to kaluž

Po celodenním dešti jsme se vydaly na chvíli na procházku. Po delší době bez kočárku, ať se před večeří Klárka trošku unaví. Sníh už odtává, není problém, že je něco špatného na botičkách. A že jsem si s tím užila, jak bylo trošičku bílo, bylo zle a Klárka musela do náruče. O to větší bylo překvapení, když se Klárka zastavila před velkou kaluží, kouká, co že to šplouchá a jde... přímo, do toho nejhlubšího. A je to děsná sranda. Od té doby prošla každou kaluž. Když můžou kočárky, proč by neprošla i ona :-) K 1,5 ročním "narozeninám" jsem jí chtěla koupit nějakou hračku, dostane gumáky...

Klárčiny pokroky

Před nějakou dobou Klárka oslavila své první narozeniny. Je to pěkný uličník, ale do samostatného chození se jí moc nechce. Bojí se pustit a vyrazit "do světa". Včera si ale troufla na mnohem zajímavější akci. Vzorem jí byl více než dvouletý Prokůpek Jelínek v Pastelce. Před cvičením vylezl na hrací bednu a Klárka s úžasem sledovala, co že jí to ukazuje. V průběhu cvičení, kdy si děti dělají svoje a maminky cvičí, Prokůpek přišel za svou maminkou a říká: "Mami, ona spadne." Šla jsem se podívat, kdo že to spadne, a Klárka klečí na židličce a je spokojená. Doma si troufla na další kousek. Vyšplhala po mě na poličku za gaučem a nechtěla dolů :-)

Při pohledu na ni jsem se musela smát - byla tak strašně spokojená :-)

Chvíli seděla a hrála si stelefonem a pak šla na procházku.

Závěr byl velmi zajáímavý - kotoul po opěradle, úlovek samozřejmě drží v ruce.

Cyklovíkend - Baldovec

Na Pavla přišla krize středního věku (to jsou jeho slova :-) ), ve čtvrtek jsme koupili stan a že o víkendu vyrazíme někam stanovat. Vyhrál Baldovec - párkrát jsme tam už byli, dobře vaří a hlavně je to poměrně blízko.

Balení bylo náročné, Klárka zbalené hned vybalila. Ještě náročnější bylo nasednout na kola obtěžkané stanem, spacáky atd. Kam že to jedem? Jsou tam chatky, peřiny, povlečení... Hmmm, to by nebyla taková sranda.
Tak jedem. Bílovice, Adamov, Skalní mlýn, Sloup, Holštejn, Baldovec. Sem tam táhlý kopec, brod, cache, špatně značená odbočka a jdeme po turistické žluté, samý kořen. Ale už jsme nakonec tu. A můžeme postavit stan.
Klárka nejdřív neměla důvěru, ale když tam nebyla sama, měla co zkoumat. Spala se mnou ve spacáku, šťastná, že je maminka zase v noci nablízku. Každodenní vstávání v šest se nekonalo - otočila se a hned usnula.
V neděli jsme se zbalili a jeli na Kojál, Jedovnický rybník, Bukovinku a chtěli jsme do Mariánského údolí. V pátek tam osazovali cedulky pro vozíčkáře, že se dá dojet na "koupaliště Ochoz". Hurá, udělali asfalt až pod Hádek. Ouha, kde je v Ochoze koupaliště?! Bláto, bažiny, mokré kamení, vozíček se naklání. Ustál to. Velký kus jdu pěšky a to mě čeká kopec od Mlýna na hlavní cestu Klajdovka - Ochoz. Myšlenka, že pojedeme ještě jednou řekou a budem snášet vozík po schodech (nebo jsou to kořeny?) mě děsí víc než ten kopec. První zatáčka, seskakuji a tlačím, nedaří se mi pak nasednout, až v půlce kopce na rovince. Uff. Pavel vše vyjede, smekám.
Za to pivo u Kola to ale stálo.

Profil cesty Brno - Baldovec:
Profil cesty Baldovec - Brno: PS: zas tak hrozné to nebylo, příště jedem zas :-)

In-line projížďka

Minulý týden jsem poprvé dostala odvahu dát Klárku do vozíčku a jet na brusle na cykostezku. Jela jsem od Olympie do Modřic a zpátky k Rondu. Dneska jsem si troufla na víc, už jen kvůli tomu, že šalinou se s vozíčkem líp cestuje a nemusím se spoléhat na to, že v autobuse k Olympii nebude nějaký vozíčkář nebo víc kočárků, to bysme se nevlezli a další nízkopodlažní bus jede nejdřív za hodinu :-(
Takže od Ronda do Modřic, tam jsme si daly svačinu, Klárka se trochu protáhla (samozřejmě nalepená na kolo od vozíčku, aby jí náhodou neodjel :-) ) a zpátky.
Brusle mě baví čím dál víc, ale až Klárka bude ťapat po svých, asi se pěkně natluču, přece jen je vozíček jistota a pár jistých pádů už zachránil :-)

Zapačené filé z pangase

Toto jsem uvařila víceméně z nouze, doma toho moc nebylo a nechtěl se mi hledat recept. Výsledek však byl víc než vynikající.

Suroviny: 2 plátky pangasiuse, 3/4 kg brambor, 3 stroužky česneku, petrželka, koření na ryby, máslo, smetana, plátky sýra.

Postup: Brambory nakrájíme na plátky, dáme do pekáčku. Posypeme plátky česneku, petrželkou a překryjeme filém. Hustě posypeme kořením na ryby, omastíme plátky másla. Podlijeme vodou a pečeme 40 min (fílé bylo ještě zmrzlé, jinak by stačilo míň) na 200 °C. Pokryjeme sýrem a zalijeme smetanou. Dopečeme asi 10 min.

Dovolená - den druhý (16.6.): výlet do Zlína

Druhý den dáváme trošku oddych a jedeme do Zlína. Oproti včerejšku jsme se skoro nezapotili, kopečky byly jen aby se neřeklo. Klárka už vozíček zvláda na výbornou, spí málo a jinak kouká nebo si hraje s dudlíkem nebo provázkem od kloboučku. Občas už i povzbuzuje a směje se, když ji předjíždím. Ve Zlíně jsme chtěli navštívit moji sestru Irenku v práci, aby se mohla pochlubit kolegyním, ale rekonstruovaný objekt v areálu Svitu Klárka velmi hlasitě okomentovala, že se jí tam nelíbí a kafe jsme si museli dát venku na zahrádce. A bylo zase dobře.

Na hřišti v Lůžkovicích jsme si dali oběd a Klárka zkoušela první krůčky kolem divného zvířete (něco mezi psem, liškou a zajícem) na pružině: