Klárčiny pokroky

Před nějakou dobou Klárka oslavila své první narozeniny. Je to pěkný uličník, ale do samostatného chození se jí moc nechce. Bojí se pustit a vyrazit "do světa". Včera si ale troufla na mnohem zajímavější akci. Vzorem jí byl více než dvouletý Prokůpek Jelínek v Pastelce. Před cvičením vylezl na hrací bednu a Klárka s úžasem sledovala, co že jí to ukazuje. V průběhu cvičení, kdy si děti dělají svoje a maminky cvičí, Prokůpek přišel za svou maminkou a říká: "Mami, ona spadne." Šla jsem se podívat, kdo že to spadne, a Klárka klečí na židličce a je spokojená. Doma si troufla na další kousek. Vyšplhala po mě na poličku za gaučem a nechtěla dolů :-)

Při pohledu na ni jsem se musela smát - byla tak strašně spokojená :-)

Chvíli seděla a hrála si stelefonem a pak šla na procházku.

Závěr byl velmi zajáímavý - kotoul po opěradle, úlovek samozřejmě drží v ruce.

Cyklovíkend - Baldovec

Na Pavla přišla krize středního věku (to jsou jeho slova :-) ), ve čtvrtek jsme koupili stan a že o víkendu vyrazíme někam stanovat. Vyhrál Baldovec - párkrát jsme tam už byli, dobře vaří a hlavně je to poměrně blízko.

Balení bylo náročné, Klárka zbalené hned vybalila. Ještě náročnější bylo nasednout na kola obtěžkané stanem, spacáky atd. Kam že to jedem? Jsou tam chatky, peřiny, povlečení... Hmmm, to by nebyla taková sranda.
Tak jedem. Bílovice, Adamov, Skalní mlýn, Sloup, Holštejn, Baldovec. Sem tam táhlý kopec, brod, cache, špatně značená odbočka a jdeme po turistické žluté, samý kořen. Ale už jsme nakonec tu. A můžeme postavit stan.
Klárka nejdřív neměla důvěru, ale když tam nebyla sama, měla co zkoumat. Spala se mnou ve spacáku, šťastná, že je maminka zase v noci nablízku. Každodenní vstávání v šest se nekonalo - otočila se a hned usnula.
V neděli jsme se zbalili a jeli na Kojál, Jedovnický rybník, Bukovinku a chtěli jsme do Mariánského údolí. V pátek tam osazovali cedulky pro vozíčkáře, že se dá dojet na "koupaliště Ochoz". Hurá, udělali asfalt až pod Hádek. Ouha, kde je v Ochoze koupaliště?! Bláto, bažiny, mokré kamení, vozíček se naklání. Ustál to. Velký kus jdu pěšky a to mě čeká kopec od Mlýna na hlavní cestu Klajdovka - Ochoz. Myšlenka, že pojedeme ještě jednou řekou a budem snášet vozík po schodech (nebo jsou to kořeny?) mě děsí víc než ten kopec. První zatáčka, seskakuji a tlačím, nedaří se mi pak nasednout, až v půlce kopce na rovince. Uff. Pavel vše vyjede, smekám.
Za to pivo u Kola to ale stálo.

Profil cesty Brno - Baldovec:
Profil cesty Baldovec - Brno: PS: zas tak hrozné to nebylo, příště jedem zas :-)

In-line projížďka

Minulý týden jsem poprvé dostala odvahu dát Klárku do vozíčku a jet na brusle na cykostezku. Jela jsem od Olympie do Modřic a zpátky k Rondu. Dneska jsem si troufla na víc, už jen kvůli tomu, že šalinou se s vozíčkem líp cestuje a nemusím se spoléhat na to, že v autobuse k Olympii nebude nějaký vozíčkář nebo víc kočárků, to bysme se nevlezli a další nízkopodlažní bus jede nejdřív za hodinu :-(
Takže od Ronda do Modřic, tam jsme si daly svačinu, Klárka se trochu protáhla (samozřejmě nalepená na kolo od vozíčku, aby jí náhodou neodjel :-) ) a zpátky.
Brusle mě baví čím dál víc, ale až Klárka bude ťapat po svých, asi se pěkně natluču, přece jen je vozíček jistota a pár jistých pádů už zachránil :-)

Zapačené filé z pangase

Toto jsem uvařila víceméně z nouze, doma toho moc nebylo a nechtěl se mi hledat recept. Výsledek však byl víc než vynikající.

Suroviny: 2 plátky pangasiuse, 3/4 kg brambor, 3 stroužky česneku, petrželka, koření na ryby, máslo, smetana, plátky sýra.

Postup: Brambory nakrájíme na plátky, dáme do pekáčku. Posypeme plátky česneku, petrželkou a překryjeme filém. Hustě posypeme kořením na ryby, omastíme plátky másla. Podlijeme vodou a pečeme 40 min (fílé bylo ještě zmrzlé, jinak by stačilo míň) na 200 °C. Pokryjeme sýrem a zalijeme smetanou. Dopečeme asi 10 min.

Dovolená - den druhý (16.6.): výlet do Zlína

Druhý den dáváme trošku oddych a jedeme do Zlína. Oproti včerejšku jsme se skoro nezapotili, kopečky byly jen aby se neřeklo. Klárka už vozíček zvláda na výbornou, spí málo a jinak kouká nebo si hraje s dudlíkem nebo provázkem od kloboučku. Občas už i povzbuzuje a směje se, když ji předjíždím. Ve Zlíně jsme chtěli navštívit moji sestru Irenku v práci, aby se mohla pochlubit kolegyním, ale rekonstruovaný objekt v areálu Svitu Klárka velmi hlasitě okomentovala, že se jí tam nelíbí a kafe jsme si museli dát venku na zahrádce. A bylo zase dobře.

Na hřišti v Lůžkovicích jsme si dali oběd a Klárka zkoušela první krůčky kolem divného zvířete (něco mezi psem, liškou a zajícem) na pružině:

Dovolená - den první (15.6.): výlet do Luhačovic

Letošní dovolenou trávíme ve Vizovicích ve Valašském šenku. A abysme jen nejedli a netlousli, jezdíme na kolech. Dnes jsme to vzali cestou necestou do Luhačovic. Cyklostezka sice měla nějaké číslo (5056), byla v mapě značena jako hodně náročná, ale proč to nezkusit i s vozíčkem, že? Jet 10 km na nejlehčí převod, k tomu vybírat místa s nejméně kameny, kořeny, pokud možno bez bahna nebo jemného a hlubokého písku je podle mě náročné i pro trénované jedince bez zátěže. Navíc značení v terénu žádné, bez GPS bysme se ani náhodou nedostali tam, kam jsme měli namířeno. Ale nakonec jsme dojeli do cíle - do Luhačovic. Prošli jsme kolonádu, ochutnali oplatky a Vincentku a, tentokrát po silnici (se slovy: lepší kamiony než ta hrůza pod koly a strach kam vletím a jak moc se natluču), se vydali do Vizovic. To jsme ještě netušili, že musíme překonat hřeben Vizovické vrchoviny s převýšením 250 m na 3 km (cca 15% kopec). Ale ta dřina stála za to, jen Pavla Klárka v těch nejhorších úsecích táhla zpět z kopce. Dopotili jsme se na vrchol a stejný sklon si vychutnali ceslou dolů. Paráááááááááááda :-)

Ukázka typické cesty přes Vizovickou vrchovinu:
Odpočinek a hledání cache:
Kolonáda, já piju Vincentku, Pavel neměl odvahu a na Klárku je v tom ještě moc minerálů:

Klárka v Devítce

S Klárkou chodíme už nějakou dobu do Devítky. Napřed byla v bříšku, od dvou měsíců na baby masáže a teď už jako samostatný tvor cvičí a občas i spolupracuje :-)


Klárka měla v pondělí 9 měsíců. Docela se jí líbí bublifukové bubliny, větsí sranda je ale skákání, nadhazování, letadlo. Dnes si začala hrát s většími balónky, dřív ji zajímaly jen malé a samozřejmě velký gymnastický míč, na kterrém i doma občas dovádíme. Ale úplně největší radost má, když může zkoumat okolí a nikdo ji k ničemu nenutí, třeba k "paci paci" a podobným nesmyslům.



Další fotky najdete na www.klarka.minar.cz

Výlet na kolech do Vranova u Brna

V sobotu ráno jsme se zbalili a jeli na kolech - Pavel s Klárkou ve vozíčku a já s brašnama směr Bílovice nad Svitavou, Soběšice, Mokrá-Horákov, Lelekovice. Ve Vranově (cca 30 km) jsme měli domluvené ubytování, dali si vynikající večeři a šli spát, abychom nabrali síly na neděli na cestu domů.

V neděli jsme jeli do Adamova, přes Křtiny do Bukoviny a pak po cyklostezce do Mariánského údolí (cca 50 km).

Tento víkend jsme pojali jako tréninkový, jestli jsme vůbec schopni dojet z Brna do Valtic a zpět. Kvůli Klárce musíme dělat často přestávky, nejen kvůli jídlu a přebalení, ale teď už taky kvůli lezení a zkoumání okolí. Taková tráva, prach, kamínky, které jsou vedle celty, na kterou ji v dobré víře uložíme a najdeme ji mimo ni, jsou velice inspirativní a Klárka je musí patřičně prozkoumat :-)

Další fotky najdete na http://www.minar.cz/photos/trip/20090411-vranov-na-kolech/

První cyklovýlet s Klárkou

Tento týden byl v Brně veletrh Pro dítě, kam jsem se šla podívat na kočárek pro Klárku. Bohužel hned první stánek byl s vozíčky za kolo, o kterém uvažujeme už asi rok a na první pohled se mi jeden model velmi zalíbil. Ve čtvrtek jsme objednali, v pátek došel balík a v sobotu jsme vyrazili. Klárka byla nadšená už při vybalování jednotlivých dílů, při štelování popruhů hlasitě komentovala "honem, já už chci jet" a při rozjezdu ihned usnula. Jeli jsme jako každý rok na první vyjížďku do Bílovic a zpět. Pavel se jako Klárčin "motor" velmi osvědčil a všechny kopce zvládl na jedničku. Už aby začalo pořádné jaro a my vyrazili na pořádný výlet :-)

Další fotky najdete na http://klarka.minar.cz/img00046.htm

Klárka už není nepolíbená holčička :-)

Už od začátku listopadu chodíme cvičit a hrát si do Pastelky. Na cvičení po porodu se scházíme s maminkama, které mají samé kluky. No a Klárce se všichni náramně líbí :-) Jednou si s Adámkem řekli, že by se mohli lépe poznat a ochutnat...

Koupačka

Klárka má dnes pět měsíců, tak se musí pořádně umýt :-) A s taťkou je to nejlepší, to si oba užijí spoustu legrace. A když jim k tomu připlave na pomoc kačenka...

Zlaté náušnice

Nevydrželi jsme to celých 14 dní, abysme nahradili nastřelovací náušnice zlatými. Naložili jsme je do lihu (slivovici Pavel nedal :-) ) a večer před spaním je vyměnili.


Měla jsem trochu strach, kamarádka chtěla dceři náušnice vyměnit a skončili u paní doktorky, protože malá děsně řvala a rodiče neměli tu sílu ji udržet a vyměnit :-) U nás to naštěstí proběhlo bez problémů.

Klárka už je opravdická holčička

Už mě dobu nebaví poslouchat, že naší malé princezně kolemdoucí říkají "To máte ale krásného chlapečka!" (a že jich teda je :-( ), tak jsem ji dnes vzala k jedné milé paní doktorce na Vinohrady a nechala jí nastřelit náušnice. Plakala, no plakala - řvala jako tur, už při malování puntíků, ale samotné nastřelení nebylo až zase tak hrozné. Vybrala jsem jí náušničky s modrým kamínkem a náramně jí sluší. Připadá mi, jako by celá zářila. No posuďte sami :-)