Druhý den dáváme trošku oddych a jedeme do Zlína. Oproti včerejšku jsme se skoro nezapotili, kopečky byly jen aby se neřeklo. Klárka už vozíček zvláda na výbornou, spí málo a jinak kouká nebo si hraje s dudlíkem nebo provázkem od kloboučku. Občas už i povzbuzuje a směje se, když ji předjíždím. Ve Zlíně jsme chtěli navštívit moji sestru Irenku v práci, aby se mohla pochlubit kolegyním, ale rekonstruovaný objekt v areálu Svitu Klárka velmi hlasitě okomentovala, že se jí tam nelíbí a kafe jsme si museli dát venku na zahrádce. A bylo zase dobře.
Na hřišti v Lůžkovicích jsme si dali oběd a Klárka zkoušela první krůčky kolem divného zvířete (něco mezi psem, liškou a zajícem) na pružině:
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat